V roce 2010 jsem tak 2 – 3* do měsíce zašel v Bristolu k místnímu k anglikánskému duchovnímu na kurzy hraní elektrickou kytaru. Je to takové neobvyklé si zahrát v kostele Motorhead, Venom nebo třeba Slayer. Ale co není neobvyklé na anglikánské církvi. To není podstatné. Jednoho dne přišel duchovní s nápadem, abych si zkoušel nahrát sám nějaké své nápady. Nedávno jsem tyhle v Audacity, neupravené, nestylizované nahrávky našel v zaprášeném koutě disku a hodně to ve mně evokuje vzpomínky na úplně jiný svět. Svět, který možná již za měsíc bude součástí jiného životního prostoru. Což mne jako daňového rezidenta UK nenechává ani trochu chladným. Považoval jsem ho za svůj domov. Na rozdíl třeba od Slovenska, které je pro dnes úplně cizí zemí.
Od Karlova náměstí až …
Příběhů, které ovlivnily Římskou říši, díky vlivu divokých událostí zde v Mezihoří, bychom našli bezpočet. Ale na rukopis, který částečně vznikl v církevním presbytáři tehdejšího klášterního domu, nedaleko novodobého centra tehdejší křesťanské Evropy, se dočista zapomnělo. Při tom šlo o dílo, na které Francouzští králové přísahali věrnost bohu. Continue reading “Od Karlova náměstí až …”
Univerzitní postgraduální studia
Ke včerejším OVM, v rozhovoru s profesorem Pafkem zazněla pro mne velmi relevantní poznámka, že důvodem nespokojenosti zdravotního personálu je vedle nedostatečných financí i úroveň postgraduálního studia. Tohle bych souhlasně velmi podtrhl. Mohu soudit jen podle mé „alma mater“, nicméně tato otázka je tam naprosto diskutabilní. Když už se objeví nějaký odborný kurz, často bývá velmi mimo a za nepřístojné financování. Namátkou mne teď například napadá Cisco Academy spolufinancovaná Cesnetem. Za cca. 70k na dobu dvou let dostanu obsahově přibližně to, co mne stálo 250 liber po dobu jednoho měsíce na univ. Bristol. A to neotevírám otázku univ. Manchester, kde jsem studoval semestr grafický design či univ. Kaoischung, kde jsem dva semestry strávil studiem Čínštiny pro cizince. Přístup univerzit v Mezihoří a v zahraničí je prakticky v této otázce neporovnatelný a je potřeba, aby tyhle slonové věže, které jsou napěchovány ansámblem nepoužitelných figur, konečně padly.
Jak se bude měnit práce
Tento trend do České Republiky zatím moc nedorazil, nicméně jsem si víceméně jist, že i tento přístup zde časem najde své uplatnění. Tak jako se zaměření přesouvá z analogového do digitálního světa, tak bude docházet k diverzifikaci pracovních zkušeností. V některých regionech, zvláště v Asii, je zcela něžné, že člověk pracuje v několika rolích i v rámci jedné organizace. Budoucnost práce je daleko plošší. Ve smyslu zaměření týmu a jeho kompetencí. Osobně mám dnes 4 témata, která mne zajímají z hlediska rozvoje osobních znalostí.
Pokud tedy pominu jazyky. Tam jsem schopen se zdokonalovat neustále. Dnes zrovna vede u mne čínština. Je to takový divný koníček, ale docela mne baví šokovat spolustolovníky či kolegy s kterými občas zajdu na oběd do čínského bistra, které je nedaleko od našich kanceláří. Rád si objednávám jídlo v mateřské řeči majitelů.
Není to nic zázračného ani složitého, je to jen takové osobně interní cvičení. Zkušenosti za třech kontinentů, 4 obory, mezi kterými umím zcela bez problémů přepínat a pohybovat se v jejich prostředí je možná teď pro někoho nezajímavým a nekoncepčním trendem.
Doufám, že video „Future of work“ některé vyvede z uzavřených představ. „Future“ je forma spolupráce. Na mnoha úrovních. Na mnoha tématech.
Oppidum Závist
Lesy Mezihoří vždy skrývají emocionální kouzlo tajemství a dávných příběhů. Dnes si málo uvědomujeme, jak se dějiny Evropy často vařily v lesích, například kolem Prahy. Keltské oppidum Závist bylo největší keltské oppidum v Čechách. Nacházelo se na kopcích po obou stranách Břežanského údolí na pravém břehu při dnešním jižním okraji na vrchu Hradiště nad bývalým soutokem u Zbraslavi.
Zatrolené UX
Jak podceněné UX může zničit Váš business? Velice jednoduše. Když do toho v určitém okamžiku nepustíte klienta a neprovedete správné testování. Od toho jsou takzvané „persóny“. No, a jelikož kovářova kobyla často chodí bosa, přesně tento krok jsem vynechal.
Připravuji kurz, který se zabývá historickými událostmi na Praze 2. Vznik Nového Města a jaká byla Karlova koncepce, které významné historické události se udály v okolí dnešního náměstí I.P.Pavlova, proč se ulice na Bojišti jmenuje zrovna na bojišti atd. Celý kurz jsem pojmenoval Magická Praha 2. No a dnes mi jeden z dávných klientů povídá asi toto.
„Šel bych moc rád, ale raději bych začal první částí. Kdy je přednáška na téma Magická Praha 1, o to bych měl zájem“. Tomu se prostě říká UX „fail“ jak řemen.
Jan Werich
Salvator Dali a jeho poznámka
Motivace do nového roku 2016
Rok 2016 je rokem velkých změn, alespoň pro mne.
„Everybody happy, everybody waving“.
Nechápu, proč se nezaloží komise “plánovaní spravedlivého využití obytných prostor”. Tady to očividně pochopili a uchopili za správný konec. Nejde mi na rozum, jaká privilegia by zrovna měli mít “hypotékaři”, navíc u již splacených anuit při tak ohromném plýtvání obytného prostoru. 10m čtverečních na osobu je plně postačujících, jak už dokázali ve 30 letech progresivní plánovači lidských osudů ze státu, kde v názvu převažovalo písmenko C.
Nicméně nepropadejme panice, dávám tomu tak 2 roky, než tenhle príma nápad někoho napadne a právní přílepek z Bruselu bude přiřazen ke spravedlivým a povinným kvótám ohledně přijetí uprchlíků do této láskou a strdím oplývajícím končiny.
Zdroj kde čtení.