Na téma IoT (Internet of Things) jsem četl již mnoho článků, publikací a co si tak vybavuji, i snad dvě či tři vědecké studie, které mi přistáli na stole. Předmět zájmu byl vždy prezentován docela abstraktně, vědecky, s patřičnou dávkou nepoužitelné matematiky, která je samozřejmě zásadní pro čerpání grantů. Reálné využití se vždy ztrácelo pod nánosem vědeckého přístupu k dané problematice. Hlavně publikace vydávané ve formě skript pod patronací CVUT. V jedněch skriptech dokonce jedna partička vědátorů z Dejvic dvě kapitoly zaplnila tím, že popisovali magnetické pole a bezpečnost sestavení signálu. Důsledek byl jednoznačný. Přestal jsem tihle pitominy prostě jednou provždy číst.
To není rozhodně kritika IoT. Naopak. IoT je další velká technologická revoluce a nesmírně zajímavá technologie, kterou se dnes rozhodně vyplatí sledovat. No a v rámci tohoto „opuštění českých slov“ jsem narazil na skvělou knihu „Designing the Internet of Things“ od autorů Adriana McEwena a Hakima Cassimalliho. Když jsem ji začal číst, očekával jsem typickou knihu na téma jak IoT změní svět, vše postavené na paradigmatu střetu fyzického světa, klesající ceny za běžnou elektroniku a všude přítomného internet. Ne. Tahle kniha je něco jiného. Je určena především pro softwarové vývojáře, web developery, produktové managery či elektrotechnické inženýry. Prosta obecných „blaboloidních“ vyjádření kniha poskytuje především, a hlavně od začátku, mnoho příkladů již realizovaných drobných projektů. Samozřejmě nechybí ani technologický úvod do problematiky IoT, což je určitě užitečné pro nováčky v tomto oboru. Jak pravil jeden kolega, který se problematikou IoT zabývá již na reálných projektech, jde o jednu z nejlepších knih na trhu, která každému pomůže naskočit do rychlíku jménem IoT.
Cheetham Hill library
Knihovna „Cheetham Hill library“ je jedna z nejkrásnějších knihoven na severu Anglie. V první řadě se dotýká místní historie a spisovatelů a je opravdu prodchnuta místní historií. Zde Marx a Engels dali světu svůj literární počin „Das Kapital“ a do dnešního dne je stůl, na kterém uvedené dílo vzniklo součástí místního itineráře, takže je zážitek se k němu posadit a představit si, co tato práce dala světu. Je to výklenek vlevo nahoře.
Midterm pass hotov
Nečekal jsem to, ale „midterm – zesilovače PS 03“ mi daly pěkně zabrat. Prolezl jsem o dívčí prsa. Nicméně, přeplazil. To mne teď čekají filtry a hlavně pole. Chuťovka. Ale i po 15 letech jsem schopen dávat zkoušky na zahraničních univ. Dobře nás to na CVUT naučili, že si z toho velkou většinu pamatuji ještě i dnes.
Karlův most, Praha
Karlův most je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. V Čechách to byla v pořadí čtvrtá kamenná mostní stavba, po mostu Juditině, Píseckém a Roudnickém.
Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 při jarním tání ledů. Stavba nového mostu začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1402. Praha se stala i díky kamennému mostu významnou zastávkou na evropských obchodních stezkách.
Od konce 17. století bylo postupně na most umístěno 30 převážně barokních soch a sousoší. Původně se mu říkalo jen „kamenný“ nebo „pražský“ most. Název „Karlův most“ se vžil až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu Karla Havlíčka Borovského.
Zdroj: wikipedia.org
Jak snaha propojit automobily vytvořila nový ekosystém pro IoT
Není to zrovna tak dávno, kdy prodejci či výrobci automobilů neoplývali zrovna řadou informací či dat o svých koncových zákaznících. Kontakt s klientem byl většinou okamžitě ztracen po provedené platbě a kromě marketingových akcí se prodejce či výrobce dostal do kontaktu se zákazníkem pouze v případě nákupu nového vozu.
Internet věcí, nebo chcete-li Internet od Things (dále jen IoT) ale tohle všechno mění. Na obzoru se rýsuje další technologický předěl a je jen otázkou času, kdy se tato řešení začnou uplatňovat v plné šíři. IoT umožnuje propojit jednotlivá vozidla jednak napřímo mezi sebou ale i do nových ekosystémů, které budou napřímo propojeny do jakýchsi cloudů. Analogie s dnešními moderními „Smart technologiemi“ v podobě chytrých mobilní telefonů není zas tak daleko od pravdy. Nová řešení budou mít dopad na kvalitu dopravy, bezpečnosti či možnosti zlepšování služeb na poli bohatšího „user experience“, které jistě přinesou nové podnikatelské nápady. Z pohledu výrobce jde také samozřejmě o snahu nastavit přímější a rychlejší kanál komunikace, kdy vztah s klientem bude mít přímý dopad na uživatelské portfolio nových nabízených produktů, služeb či snad přímo na obchodní obrat daných společností.
Continue reading “Jak snaha propojit automobily vytvořila nový ekosystém pro IoT”
Proč dobří vůdci vyvolávají pocit bezpečí?
Co definuje skvělé vůdce? „Vision Thinker“ Simon Sinek naznačuje, že je to někdo, kdo má tendenci pro své zaměstnance vytvořit pocit bezpečí. Ten, který přijme členy týmu do svého kruhu bezpečí a důvěry. Ale vytvoření důvěry a bezpečí, a to zejména v nerovné ekonomice, to znamená vzít na sebe velkou odpovědnost. Důvěra, to je ta nejcennější deviza každého vůdce. Ve vztahu důvěry nemá frustrace místo. Důvěra a spolupráce jsou termíny o které se hraje.
Internet of Things – růst
Jak zabít firmu?
Je tohle důvod proč mnoho sw. společností v Mezihoří je docela na hraně? „Softwarové společnosti, které využívají své pracovníky z provozu ‘operational guys‘ pro rozvoj a pre-sales nemají rozum. Chvilkově sice ušetří náklady, nicméně ve střednědobém a dlouhodobém horizontu tento přístup zabije ‚kill‘ to nejlepší co ve společnost je. Kreativita, drive, být stále lepší, či hledat nové cesty se limitně začne velice brzy blížit k nule. Společnost ztratí ‚magnetism‘ a je na sestupové trajektorii. Je třeba Management, který přistoupí na tuto hru, hnát bičem od stolu.“
David A. Owens, PhD, Professor of the Practice of Management & Innovation, Leading Strategic Innovation in Organizations
Internet of Things
Text z podzimu roku 2006 pro habilitační komisy, kdy bylo jasné, že projekt mýtného bude realizovat a provozovat společnost KAPSCH. Už je to skoro 8 let. Již tehdy jsem předpovídal nástup těchto malých, inteligentních zařízení.
“Vzhledem k rostoucí poptávce po přepravě zboží dochází k nárůstu dopravy. Řešení požadavků růstu objemu či kvality dopravy nicméně nemůže jít cestou do nekonečna budované nové infrastruktury. Proto právě v tomto období musí obor „ITS“, který v sobě kombinuje možnosti použití rozvinutých informačních systémů aplikovaných na dopravní problematiku, nabídnou přijatelná technologická, finanční a ekologická řešení.
Díky prudkému technologickému rozvoji, zvláště se současným s reálným poklesem nákladů na nový hardware bude jistě v rámci EU přibývat zajímavých technologických řešení v nedílné vazbě na současnou telekomunikační infrastrukturu.
Je jenom otázka, jakou cestou se vydá Česká republika. Pokud bude docházet k takovým excesům jako je současná výstavba elektronického mýtného společností KAPSCH pod patronací Ministerstva Dopravy, bude zavádění ITS systémů do reálně praxe na celorepublikové úrovni velmi problematickou a nejistou budoucností.
Sítě postavené na jednotné platformě přenosového protokolu, umožňující sdílet rozsáhlý druh dat a tomuto druhu dat potom v rámci potřeb určovat prioritu jsou výrazným kvalitativním posunem na poli informatiky a telekomunikací.
Datový tok (dále „BROADBEND“) s garantovaným SLA (definice operátora), se zcela jednoznačnou vazbou na vývoj konvergentních řešení umožní totálně jiný pohled na zapojení současné telekomunikační infrastruktury do dopravních aplikací. Jsem pevně přesvědčen, že během následujících několika let umělá granularita dopravních aplikací způsobená budováním oddělené architektury se ukáže vzhledem k ekonomickým a bezpečnostním kvalitativním parametrům IMS prostředí jako neefektivní.”
O štěstí
Co je altruismus? Jednoduše řečeno, je to přání. Přání, aby ostatní lidé mohli být šťastni. A jak říká Matthieu Ricard, vedoucí výzkumu o štěstí a buddhistický mnich, altruismus je také skvělý objektiv pro naše rozhodování, a to jak v krátkodobém tak i v dlouhodobém horizontu, v práci či v životě.
Matthieu Ricard, často nazývaný jako “nejšťastnější člověk na světě,”. Buddhistický mnich, autor a fotograf.