Tohle byl projektově dobrý rok. Potkal jsem řadu nových kolegů, kteří mě bavili jak lidsky, tak oborově. Po letech, kdy můj nejbližší parťák byl pouze mikrofon a otazník místo fotografie kolegy z druhého konce světa jsem měl dokonce několik měsíců i vlastní židli a stůl. Neuvěřitelné.
Po letech digitálního „nomádství“, od Japonska po Brazílii. Neuvěřitelný luxus. Jediné, co mi nesedne je korporátní socialismus středního managementu Mezihoří. Často to bývají nudné a prudérní figury, které si žijí svůj život někde na pomezí požadavků na vytváření lejster a neupřímného hraní personálních her, do kterých stejně člověk nemá šanci vidět. Přesvědčené o svém pocitu velikáštví.
Je mi to ale jedno. Netrápí mě to. Kolegové, od kterých jsem se opravdu naučil mnoho nového tento drobný hendikep hravě vyváží. Jsem vděčný za jakoukoliv příležitost spolupracovat na projektech, ke kterým bych se jinak nedostal. A co víc, ještě mi za to platí.
Jak jsem řekl, skvělý rok.