O domácím management odboji

Nechci být tedy zrovna takhle spekulativně přímočarý ale důvod proč se Číňanům daří není jen v cenové láci. Mám teď možnost to pozorovat v přímém přenosu a projekty, které v současné době realizuji v Číně mají největší drive. Vedle několika instalací v Německu a Švýcarsku teď nasazuji síťově bezpečnostní řešení ve dvou lokacích v Číně, kde budete překvapeni, jak to neskutečně jede. Nic není problém, věci se stanou v řádu dní a všichni v týmu jsou plně kvalifikováni, orientováni na výkon a na maximální spolupráci.

Je prostě vidět, že to jsou hračičkáři.

Na opačné straně pomyslného žebříčku jsou pak instalace v Japonsku či Egyptě. Vše je nesmírně náročné, každá činnost musí být pečlivě naplánována, permanentní dohled nad průběhem a neustále detailní „micromanagement“. Zapomněl jsem, je zde jedna země, kde se dlouhodobě projekty vůbec nedaří. A to je Česká republika. K výše uvedenému ještě přidejte neochotu a permanentní výmluvy proč pořád něco nejde nebo nefunguje. Hlavně, že ke všemu musí být dalekosáhlé lejstro či excelovské peklo a ve své podstatě skutek utek.

Dnešní dvouhodinová schůzka na téma obecné „blabologie“ mne naplňuje frustrovaným poznáním, že máme příliš mnoho emocionálních slov, které v praktickém významu přispívají pouze k tomu, že žvanil obecný, který dokáže mistryně klást slabiky vedle sebe je na špici pomyslného pelotonů výkonu. Nic není ale vzdálenější pravdě. Žvanění a výmluvy nám opravdu jdou.

To by se dalo vyvážet. Od roku 1866 se nezměnilo vůbec nic.

Published by Guardian Robot

Velice spokojený konstrukt Mezihoří, který za posledních 16 let, které většinou strávil v zahraničí přišel na to, že všude je vše stejné a nejlepším motorem pro lidské snažení jsou jeho nejbližší.