Výpověď

Podal jsem výpověď v práci. Není co dodat. Spíše emocionální krok než racionální úvaha. Po 2 hodinách sezení se pravidelně navrací poblém s výpínáním levé nohy. Nicméně co tomu hodně pomohlo je, že kromě zdravotního hendikepu se výrazně projevila nechuť ke korporátní atmosféře. Původně jsem počítal, že budu dělat něco jiného, s lidmi hladovými po nových věcech. Jsou tak vytíženi, že po hodině povídání mi to nedává vůbec smysl. Souboje ve Wordu. Přibližně před 10 lety jsem začal studovat na fakultě Ph.D., z jednoho jediného důvodu. Zlepšení expertních znalostí na reálné úrovni. Ne znalost pouze v rovině teoretické, tvorba dokumentů, pracovních postupů či projektových scénářů. Pokud není přítomen prvek “JOY”, nezajímá mne to. Málo dnešních majitelů firem v „Mezihoří“ si klade otázku PROČ. Řeší hlavně CO a JAK. Proto prostředí, kde se nezlepšuje má expertní znalost je pro mne zcela nezajímavé. Zajímá mne růst. Profesní, jazykový či odborný. Ne administrativní zkvalitňování. Nebudu nikomu budovat jeho firmu.